|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Michalová, Petra (oponent)
Diplomová práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. v jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
|
Čeští králové očima Otachera Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Čeští králové očima Otachera Štýrského se zabývá náhledem kronikáře, který byl příslušníkem nižší štýrské šlechty, na české krále Přemysla Otakara II. a Václava II. Kvůli obsáhlosti kroniky (na 98 000 veršů ve střední horní němčině) si práce klade za úkol přiblížit Otacherovo vnímání pouze výše jmenovaných českých králů na příkladě dvorských slavností, a to zásnub a svateb Přemysla Otakara II. s Markétou Babenberskou, Kunhuty Braniborské a Bély Uherského, na které byl Přemysl Otakar II. také přítomen. Další zkoumané festivity jsou svatba Václava II. s Jitkou-Gutou Habsburskou, pražská korunovace Václava II. a říšský sněmu v Norimberku dne 16. listopadu 1298. Pro objasnění širšího kontextu jsou do bakalářské práce zahrnuty kapitoly věnující se osobnosti samotného Otachera Štýrského a fenoménu veršovaných kronika na přelomu 13. a 14. století. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak Otacher Štýrský vnímá určité slavnosti a jaký jim ve svém vyprávění vytváří obraz. Kronikář nevěnuje všem výše jmenovaným slavnostem stejnou pozornost. U svatby Přemysla Otakara II. podává "pouhou" zprávu bez jakýchkoliv podrobností. Touto Otacherovou záměrnou stručností lze podepřít všeobecně uznávanou tezi, že Přemysl Otakar II. nebyl v očích autora kroniky, ale s nejvyšší pravděpodobností i...
|
|
|
Přemyslovští levobočci
Mikeš, David ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem levobočků posledních Přemyslovců. Cílem práce je nastínit životní osudy a kariéry nemanželských potomků posledních přemyslovských králů. Diplomant zhodnocuje postavení těchto levobočků ve středověké společnosti a popisuje jejich vztah k vládnoucí přemyslovské dynastii. Pociťovali přemyslovští levobočci sounáležitost s vládnoucím rodem? Jak se tato sounáležitost projevovala? I to jsou otázky, které se diplomant pokouší zodpovědět. V neposlední řadě pak zhodnocuje otázku levobočenství v širším dobovém kontextu a provádí komparaci s vybranými evropskými dvory. Klíčová slova: Přemyslovci, levobočenství, nelegitimnost, nelegitimní potomek, Přemysl Otakar I., Přemysl Otakar II., Mikuláš Opavský, Jan Volek, Václav II., Václav III., Vilemína z Milána, bastard
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan
Rigorózní práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. V jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
|
Jan III. z Dražic
Dykastová, Gabriela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se věnuje období episkopátu Jana III. z Dražic. Cílem práce je popsat ekonomický, politický a kulturní vývoj diecéze v daném období na základě využití metod analýzy, popisu a komparace. Diplomová práce nejprve představuje osobnost pražského biskupa Jana III. z Dražic. Dále se zaměřuje na analýzu správy a majetku biskupství v průběhu 2. poloviny 13. století. Práce se též zabývá politickou aktivitou biskupa v souvislosti s vládou českého krále Přemysla Otakara II. Dalšími oblastmi zkoumání jsou biskupův dvůr a jeho itinerář. Závěrem práce je zjištění, že v průběhu episkopátu Jana III. z Dražic začala být reorganizována diecézní správa a byly založeny dva nové biskupské hrady. Majetek biskupství se však v tomto období již nerozrůstal. Ve srovnání s olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku byl pražský biskup méně aktivní v rámci královské politiky.
|
|
|
České království v kronice Otakara Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce České království v kronice Otakara Štýrského se na základě pramenné analýzy kroniky a studia sekundární historiografické i literárně-vědné literatury věnuje otázce příběhu českého království ve Veršované kronice Otakara Štýrského. Práce si klade za cíl komplexní náhled na kroniku jako historický pramen ke středoevropským dějinám přelomu druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Diplomová práce zahrnuje zhodnocení soudobého kontextu pramenů středoevropského prostoru, pátrá po palčivé otázce kronikářova životopisu i jeho motivaci k sepsání díla o takřka 100 000 verších. V jednotlivých kapitolách je nahlíženo na sociální skupiny, které se dostávají do hledáčku kronikářovy pozornosti (panovnické dynastie, šlechta, měšťanská vrstva, lid). Jednotlivé sociální skupiny však nelze nahlížet solitérně, v práci jsou zdůrazněny i jejich vzájemné vazby. Další tematický celek představuje popis jednotlivých středoevropských regionů (Rakousy, Štýrsko, Korutany, Uhry, Polsko, Říše), na základě kterého lze odhalit i kronikářovu potenciální pramennou a informační základnu. Z výše uvedeného kontextu vyplývá příběh Českého království. Na základě tohoto přístupu lze konstatovat, že se lze vymezit proti tezi starších českých dějepisců (hlavně František Palacký, Josef Šusta, ve druhé polovině 20. století...
|
|
|
Hrad Bezděz
Nováková, Barbora ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá bývalým královským hradem Bezdězem na Českolipsku, který dal vystavět král Přemysl Otakar II. Hrad je skvělou ukázkou nástupu gotického slohu v českých zemích v druhé polovině 13. století. V práci se zaměřím především na architekturu, stavebně historický vývoj hradu a v neposlední řadě také na historii a majitele hradu.
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Michalová, Petra (oponent)
Diplomová práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. v jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan
Rigorózní práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. V jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
|
Čeští králové očima Otachera Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Čeští králové očima Otachera Štýrského se zabývá náhledem kronikáře, který byl příslušníkem nižší štýrské šlechty, na české krále Přemysla Otakara II. a Václava II. Kvůli obsáhlosti kroniky (na 98 000 veršů ve střední horní němčině) si práce klade za úkol přiblížit Otacherovo vnímání pouze výše jmenovaných českých králů na příkladě dvorských slavností, a to zásnub a svateb Přemysla Otakara II. s Markétou Babenberskou, Kunhuty Braniborské a Bély Uherského, na které byl Přemysl Otakar II. také přítomen. Další zkoumané festivity jsou svatba Václava II. s Jitkou-Gutou Habsburskou, pražská korunovace Václava II. a říšský sněmu v Norimberku dne 16. listopadu 1298. Pro objasnění širšího kontextu jsou do bakalářské práce zahrnuty kapitoly věnující se osobnosti samotného Otachera Štýrského a fenoménu veršovaných kronika na přelomu 13. a 14. století. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak Otacher Štýrský vnímá určité slavnosti a jaký jim ve svém vyprávění vytváří obraz. Kronikář nevěnuje všem výše jmenovaným slavnostem stejnou pozornost. U svatby Přemysla Otakara II. podává "pouhou" zprávu bez jakýchkoliv podrobností. Touto Otacherovou záměrnou stručností lze podepřít všeobecně uznávanou tezi, že Přemysl Otakar II. nebyl v očích autora kroniky, ale s nejvyšší pravděpodobností i...
|
host ::
RSS.